Navigation


1-VÝBĚR TALENTŮ

Výběr talentů ve volejbalu

 

Vrcholový volejbal vyžaduje vytvoření optimálního systému tréninku mládeže, který povede k výchově všestranně rozvinutých hráčů dosahujících vrcholných výkonů v době dospělosti. Součástí tohoto systému je mimo jiné i výběr talentů, který však v současnosti v řadě oddílů neprobíhá především z důvodů malého zájmu dětí o sport (potažmo o volejbal). Do přípravek se tak prakticky bere každý, kdo má zájem. 

Cílem našeho článku je informovat o poznatcích a zkušenostech v oblasti prvotního výběru talentů.

 

Výběr talentů celkově sleduje tato hlediska:

 

1. Zdravotní hledisko představuje informace o zdravotním stavu jedince zařazeného do prvotního výběru. Je nutné zjistit, zda z tohoto hlediska neexistují určité překážky, které by hned či později bránily absolvování náročného mnohaletého tréninku. Informace je možno získat od rodičů či od dětského lékaře.

Druhá možnost je v současné době obtížněji proveditelná, neboť školní lékaři neexistují a za lékařskou prohlídku se musí platit.

2. Důležitým faktorem je hledisko anatomicko – morfologické. Z oblasti anatomie jsou sledovány především antropometrické parametry týkající se predikce tělesné výšky. Výšku je možné předpovídat několika způsoby – např. podle výšky v určitém věku, dále podle výšky rodičů, případně sourozenců a také podle stupně osifikace zápěstních kůstek dítěte. Poslední možnost je v současné době obtížné realizovat, neboť lékaři se obávají záporných účinků rentgenového záření na lidský organizmus. I zde hraje roli finanční hledisko, pokud by se našel lékař, který by byl ochoten predikci provést. Tabulky predikce tělesné výšky nebyly v posledních létech inovovány, poslední jsou uvedeny v publikaci „Jednotný tréninkový systém odbíjené“ z roku 1977. V současné době podobné materiály nemáme k dispozici. Z tohoto materiálu lze vyčíst nejen predikci tělesné výšky dítěte v dospělosti ze současné výšky, ale také jeho výšku podle výšky otce a matky. Ke zjištění jednoduchého komplexního ukazatele hodnotícího stavbu a složení těla je možné použít F – index podle Hiroty „= třetí odmocnina z váhy dělená výškou. V hodnocení je nižší index výhodnější“.

Morfologické hledisko zastoupené např. zjišťováním typu (endomorfní ap.) je v terénu nerealizovatelné, a tak zbývá většinou zjišťování tělesné hmotnosti, které ovšem nemusí být dostatečným ukazatelem. Dítě s vyšší vahou ve 12 letech nemusí mít velkou váhu v pozdějším věku a naopak. Je třeba si též uvědomit, že vyšší váha nemusí být způsobena pouze množstvím tukové tkáně a že dítě tzv. silnější konstrukce může být fyzicky i technicky dobře disponované a vyrůst až ve vrcholového hráče či hráčku volejbalu. 

3. Funkční hledisko je dáno především zjišťováním úrovně i stavu kardiovaskulárního a respiračního systému jedince, se kterým přichází k výběrovému řízení. Zde je možné použít různých terénních vyšetření, avšak pro současné podmínky v našich střediscích mládeže velmi obtížně realizovatelných. Hlavním důvodem jsou opět finanční nároky a také dostupnost pracovišť, která jsou schopna takováto vyšetření fundovaně provádět.

4. Motorické hledisko sleduje hodnocení úrovně komplexu motorických schopností, které jsou u adeptů volejbalu zčásti vrozené a do jisté míry je lze právě tréninkem rozvíjet. Pokud se nám podaří vybrat jedince s velmi dobrou či přímo vysokou úrovní motorických schopností (např. síly, obratnosti, rychlosti a dalších), je velká pravděpodobnost, že při správně vedeném tréninku v této oblasti bude splněn jeden z předpokladů, podmiňují cíl výchovy talentů. Tím je vychovat vrcholového hráče či hráčku.

5. Hledisko herních dovedností má za úkol zjistit předpoklady jedince pro volejbal z hlediska techniky ovládání míče. I zde hraje výraznou roli vrozená schopnost v této oblasti, ale výrazně se zde projevuje také docilita – to je v našem případě schopnost učit se novým pohybům. Samotní trenéři vědí, že určitému hráči stačí pouze několikrát vysvětlit např. techniku odbití obouruč vrchem, on ji pochopí a během jednoho či dvou měsíců na dobré úrovni zvládne. Jiný hráč pochopí techniku odbíjení až po delší době a její osvojení mu trvá i několik let. V posledním případě pak jsou hráči, kteří tento způsob nepochopí vůbec a nenaučí se pořádně odbíjet nikdy. Úroveň tzv. ovládání míče se dá u mladých adeptů volejbalu zjistit pomocí jednoduchého testu, který uvádíme níže.

6. Hledisko psychické je jedno z nejdůležitějších a odvažujeme se tvrdit, že dominující v kvalitě herního volejbalového výkonu. Odolnost proti stresovým situacím, které přináší utkání i trénink se dá v první fázi výběru talentů obtížně zjistit. Můžeme však zjistit vlastnost, kterou u volejbalisty a každého hráče vyžadujeme – to jest bojovnost a vůli „rvát se“ o vítězství. Tato vlastnost je podle našeho názoru téměř zcela vrozená a nedá se příliš rozvíjet. O tom, zda je volejbalový adept bojovný či není, nás může při výběru informovat jednoduchá prověrka formou hry, kterou při výběrovém řízení použijeme. K psychologickému hledisku patří i informace z oblasti sociální (rodina, škola, další zájmová činnost), kterou lze při výběru bez problémů zjistit. Zajisté by bylo dobré v této oblasti spolupracovat se sportovním psychologem a zjišťovat např. některé rysy osobnosti, psychickou odolnost, stupeň inteligence atp. I tato záležitost je v současné době velmi těžko proveditelná.

Získat při prvotním výběru talentů informace ze všech výše uvedených šesti hledisek není samozřejmě možné. Ti co provádějí výběr, se proto zaměřují většinou na hledisko zdravotní, anatomické (predikce tělesné výšky), motorické, herně-dovednostní a částečně psychické.

 

Návrh postupných kroků, které by se mohly při prvotním výběru talentů realizovat

 

1. Nábor do volejbalových přípravek (duben)

Nábor do přípravek je prakticky nejdůležitější fází prvotního výběru. Naší snahou je přivést k výběrovému řízení co možná největší počet mladých zájemců o volejbal a umožnit tak vybrat kvalitní jedince, kteří mají předpoklady stát se vrcholovými hráči a hráčkami.

Ideálním způsobem je provedení náboru na školách přímo trenéry klubu či oddílu. Tento způsob však není v současnosti jednoduchý. Hlavním problémem je skutečnost, že řada škol má právní subjektivitu a ředitel nedá svolení ke vstupu do vyučování a provedení náboru. Zbývá tedy požádat ředitele o možnost předání informačních letáků učitelům a o jejich distribuci žákům. Mnoho učitelů-ek však letáky dětem nepředá z důvodu, že školy dostávají dotace na každého žáka. Škola se tak brání snižování počtu svých žáků a nemá zájem o jejich přechod do jiných ZŠ (ZŠ se sportovními třídami). V případě, že se jedná o nábor do přípravek pouze klubových, je situace lepší. Žák zůstává ve své škole, nemá však možnost absolvovat kvalitnější trénink (jak z hlediska objemového, tak obsahového), který umožňují ZŠ se sportovními třídami zaměřenými na volejbal.

Dalším důvodem, který ztěžuje nábor adeptů volejbalu je větší počet sportů, které jsou mladé populaci nabízeny. Kromě fotbalu a hokeje je to především florbal (ten se na školách hodně hraje) a další sportovní hry.

V neposlední řadě hraje významnou roli snižující se zájem mladé populace o sport jako takový.

 

K náboru doporučujeme použití následných forem:

-     inzerát na internetových stránkách klubu či oddílu

-       inzerát v tisku či v rozhlase (televize je příliš drahá)

-       vylepení inzerátů na plakátové plochy v blízkosti působení volejbalového klubu či oddílu

-       výzva vlastním mladým hráčům a hráčkám k tomu, aby informovali své příbuzné, kamarády a známé

-       ústní informace bývalým či současným volejbalistům, kteří mají děti či vnoučata v odpovídajícím věku

-       informace pomocí hlasatele při utkáních extraligy či dalších vyšších soutěžích

-       návštěva známých cvičitelů Sokola, Asociace sportu pro všechny a dalších organizací, učitelů na ZŠ – tělocvikářů i dalších (zvláště tehdy, provádíme-li nábor ve 2. až 4. třídě) s prosbou o vytipování a možnosti kontaktování pohybově nadaných dětí.

Při náboru hraje velkou roli osobní kontakt a vůle i ochota věnovat této oblasti dostatek času.

Otázkou zůstává, v jakém věku nábor (a tudíž prvotní výběr) provádět. Většina tréninkových středisek a část klubů (oddílů) s ním začíná ve třetí nebo čtvrté třídě. Často se však setkáváme s problémem, že chlapci a děvčata v tomto věku již dělají jiný sport. Řada sportovních odvětví sahá po mladých adeptech stále nižšího věku a my volejbalisté přicházíme pozdě. Je proto nutné, aby i volejbalisté začínali dříve.

 

2. Realizace prvotního výběru (1. polovina května) 

Prvotní výběr zahájíme výběrovým řízením v tělocvičně (hale). Adepti volejbalu s sebou přinesou vyplněný dotazník. Příklad dotazníku viz příloha 1.

 

Příloha 1

Osobní dotazník

Žák:

Příjmení:........................................................................Jméno:..................................................

Narozen: den...........................měsíc......................rok...................místo...................................

Bydliště:................................................................................PSČ:.............................................

Telefon:............................................

Škola:.......................................................................................................třída:...........................

Prospěch: a) uveď počet jedniček.............................................dvojek.......................................

                                        trojek................................................čtyřek........................................

                 b) uveď jmenovitě předměty z nichž máš:

                     trojku.....................................................................................................................

                     čtyřku....................................................................................................................

Zájmová činnost (sport, hudba, jazyky, PO kroužky apod.):

..................................................................................počet hodin týdně....................................

..................................................................................počet hodin týdně....................................

..................................................................................počet hodin týdně....................................

Zdravotní potíže (omezení TV činnosti)....................................................................................

Sourozenci žáka

jméno                      rok nar.             výška          aktivní sport.činnost

1:...............................................................................................................................................

2:...............................................................................................................................................

3................................................................................................................................................

Rodiče žáka

Otec: Příjmení...............................Jméno...............................dat.nar........................................

          Bydliště.......................................................................povolání......................................

          Tělesná výška.................................................

  

Matka: Příjmení...............................Jméno...............................dat.nar........................................

           Bydliště.......................................................................povolání......................................

          Tělesná výška.................................................

 

Údaje v něm nám podají základní informace o celkové rodinné anamnéze a zdravotním stavu adepta. Důležitým údajem je tělesná výška rodičů. Pokud se výška otce pohybuje nad 190 cm a matky nad 180 cm je velký předpoklad, že pozvaný jedinec vyroste do tělesné výšky potřebné pro volejbal. Do dotazníku doporučujeme zařadit i otázku týkající se údaje, zda pochází ze sportovní či dokonce volejbalové rodiny (rodiče či sourozenci hrají nebo hráli volejbal nebo aktivně provozovali jiný sport). Uveden by měl být údaj o výšce a váze dítěte. Z praxe však víme, že tyto údaje neodpovídají vždy skutečnému stavu, a proto provádíme měření sami v průběhu testování.

Informace o adrese bydliště nám ukáže vzdálenost, kterou bude muset adept volejbalu překonávat, pokud začne trénovat v naší tělocvičně (hale). Musíme si uvědomit, že tréninkový objem bude postupně narůstat a čas a způsob dopravy na trénink může být jedním z důvodů, který bude bránit odpovídající docházce a může vést i ke skončení činnosti. Adresa školy nám může napovědět, do jaké míry bude obtížný případný přechod adepta volejbalu do sportovní volejbalové třídy.

Poslední důležitou informaci, kterou nám přinese dotazník je informace o prospěchu žáka či žákyně. Počet jedniček, dvojek, trojek a čtyřek na vysvědčení nám do jisté míry ukazuje na intelekt jedince, který může mít vliv především na schopnost chápání a vnímání nových věcí, s nimiž se v tréninku bude setkávat. Záměrně v dotazníku není zařazena informace o známce z chování. Zlobivý a temperamentní žák není nežádoucí osobou v tréninku. Zde záleží na pedagogických schopnostech trenéra, jak tento problém zvládne. Všichni z nás trenérů víme, že volejbal se nedá hrát se samými hodnými hráči a hráčkami. V družstvu musí být alespoň jeden či dva zlobiví, kteří zase mají jiné vlastnosti, které postrádají ti hodní (např. bojovnost, zdravá agresivita, nebojácnost apod.) Bez těchto typů nemůže úspěšné družstvo existovat.

Při výběrovém řízení doporučujeme na základě zkušeností realizovat následující antropometrická měření, zjišťování tělesné hmotnosti, motorické testy a případně hodnocení bojovnosti.

 

Popis testů a jejich hodnocení.

1. Tělesná výška

Hráč stojí, zády k měřítku rozděleném po 1 cm – bosý nebo v ponožkách, paty těsně u měřítka. Pravoúhlým trojúhelníkem přiloženým k temeni hlavy a ke stěně změříme tělesnou výšku s přesností na 1 cm.

Hodnocení:                                          

věk 9 let – výška                                       věk 10 let – výška

nad 145 cm = 50 bodů                             nad    150 cm = 50 bodů

145 – 140 cm = 45 bodů                          150 – 145 cm = 45 bodů

139 – 135 cm = 40 bodů                          144 – 140 cm = 40 bodů

134 – 130 cm = 35 bodů                          139 – 135 cm = 35 bodů

129 -  125 cm = 30 bodů                          134 – 130 cm = 25 bodů

 

2. Dosah jednoruč ve stoji

Hráč stojí, bos nebo v ponožkách čelem k měřítku (interval 1 cm) ve stoji spojnému na plných chodidlech. Zvedne pravou (leváci levou) paži a dosahuje co nejvýše na měřítko, aniž by vystoupil na špičky. Paže musí být natažena a vytažena z ramene. Hodnotí se maximální výška dosahu s přesností na 1 cm. Provádíme dvě měření ihned po sobě a započítáváme vyšší hodnotu.

Zde je třeba dbát na to, aby byla paže opravdu natažena a vytažena z ramene a měřený hráč si nedělal rezervu menším dosahem, která by mu pak pomohla k vyššímu výskoku. Rozdíly v tomto případě mohou dosáhnout až 8 cm.

Hodnocení:

věk 9 let: dosah                                       věk 10 let: dosah

nad 185 cm = 50 bodů                            nad 190 cm = 50 bodů

185 – 180 cm = 45 bodů                        190 – 185 cm = 45 bodů

179 – 175 cm = 40 bodů                        184 – 180 cm = 40 bodů

174 – 170 cm = 35 bodů                        179 – 175 cm = 35 bodů

169 – 165 cm = 25 bodů                        174 – 170 cm = 25 bodů

 

3. Tělesná hmotnost

Její velikost zjišťujeme na váze s přesností na 0,5 kg.  Použijeme ji k výpočtu výško-váhového indexu podle Hiroty (viz. počáteční část této kapitoly) který hodnotí stavbu a složení těla.

 

4. Skok daleký z místa

Hráč stojí za vyznačenou mezí (čára na podlaze, od které je umístěno na podlaze měřící pásmo) v mírném stoji rozkročném. Provádí odraz obounož a snaží se doskočit co nejdále. Za místo doskoku se bere poslední stopa paty chodidla blíže k vyznačené čáře. Po doskoku může testovaný odskočit či upadnout do různých stran. Měříme s přesností na 10 cm, započítáváme lepší ze dvou pokusů.

Hodnocení:

Věk 9 let:                                                  Věk 10 let:

155 cm a více = 20 bodů                          165 cm a více = 20 bodů

154 –151 cm  = 15 bodů                          164 – 156 cm = 15 bodů

150 –140 cm  = 10 bodů                          155 – 145 cm = 10 bodů

139 – 135 cm =   5 bodů                          144 – 140 cm =  5 bodů

pod 135 bodů =  0 bodů                           pod 140 cm =  0 bodů

 

5. Hod medicinbalem 1 kg na vzdálenost

Testovaný klečí na obou kolenou na žíněnce vysoké 5 cm a odhazuje jednoruč medicinbal. Před odhodem může jít až do záklonu, případně si sednout na paty a po odhodu pokračovat pohybem těla do pádu vpřed. Opět započítáváme lepší ze dvou pokusů, měří se s přesností na 10 cm.

Hodnocení:

Věk: 9 let:                                               Věk 10 let:

630 cm a více = 10 bodů                         655 cm a více = 10 bodů

629 – 475 cm =  5 bodů                          654 – 500 cm =   5 bodů

474 cm a méně = 0 bodů                         499 cm a méně = 0 bodů

 

6. Sbírání míčů – tzv. vějíř

Test zjišťuje úroveň lokomoční rychlosti spojené s vytrvalostí. Na volejbalovém hřišti jsou v průsečících obou útočných čar a koncové čáry s postranními čarami umístěny volejbalové míče (nejlépe položené na gumových posilovacích kroužcích pro ruce), za koncovou čarou uprostřed je položena žíněnka. Testovaný stojí uprostřed žíněnky a na signál – úder volejbalového míče o zem vybíhá a postupně sbírá míče z pravé pak z levé strany v určeném pořadí. Hodnotí se čas s přesností na 0,1 s.

Hodnocení:

Věk 9 let                                                Věk 10 let

36,1 – 36,5 s = 20 bodů                         35,0 – 35,5 s = 20 bodů

36,6 – 37,1 s = 15 bodů                         35,6 – 36,0 s = 15 bodů

37,2 – 40,0 s = 10 bodů                         36,1 – 37,2 s = 10 bodů

40,1 -  42,0 s =  5 bodů                         37,2 – 38,0 s =  5 bodů

42,1s  a více  =  0 bodů                         38,1s  a více  =  0 bodů

 

7. BKK – bedna – kůň – kůň

Test zjišťuje úroveň obratnosti spojené s lokomoční rychlostí. Na začátku, uprostřed a na konci poloviny volejbalového hřiště (9 m) jsou v řadě postaveny: bedna, kůň, kůň – všechna tři nářadí na šíř a za každým z nich je položena žíněnka. Nastavena jsou na nejmenší výšku. Na signál – úder míče o zem se testovaný rozbíhá, přeskakuje nebo přelézá bednu, podlézá koně a opět přeskakuje nebo přelézá koně libovolným způsobem. Měří se čas s přesností na 0,1 s. od okamžiku, kdy nohy hráče poprvé opustí zem ke zdolání švédské bedny, do okamžiku, kdy dopadá na žíněnku po překonání koně. Započítává se lepší čas ze dvou pokusů.

Hodnocení:

Věk 9 let:                                              Věk 10 let:

6,6 s a méně = 20 bodů                         5,5 s a méně = 20 bodů

6,7 s – 7,4 s = 15 bodů                          5,6 s – 6,0 s = 15 bodů

7,5 s – 8,5 s = 10 bodů                         6,1 s – 6,9 s = 10 bodů

8,6 s – 9,5 s =   5 bodů                         7,0 s – 8,0 s =   5 bodů

9,6 s a více   =   0 bodů                        8,1 s a více  =    0 bodů

 

8. Hodnocení bojovnosti – míčová hra

Hra se realizuje v jedné třetině basketbalového hřiště s volejbalovým míčem. Trenér stojí na čáře trestného hodu a hráči jsou rozptýleni za postranními čarami, družstvo A vlevo, družstvo B vpravo (schéma 1).

 

Schéma 1.  Test hodnocení bojovnosti

 

A

T

 

B

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Trenér nahodí míč na basketbalovou desku tak, aby se odrazil zpět do míst, kde on stojí. V okamžiku dopadu míče na desku vybíhají hráči z postranních čar a snaží se získat míč. Ten se snaží dopravit buď přímo, nebo maximálně po jedné přihrávce zpět na desku. Jestliže hráč získá míč jakýmkoli způsobem a zasáhne desku přímo nebo po jedné přihrávce, vítězí. Body získávají pouze hráči vítězného družstva v jedné rozehře. Dotykem míče na desku hra končí. Hraje se na tři vítězství, tj. maximálně pět rozeher.

Hodnocení testovaného: 

1. hráč, který sám vybojuje míč a zasáhne desku = 1,5 bodu

2. hráč, který vybojuje pro družstvo míč po odrazu nebo jej odebere soupeři = 1 bod

3. hráč, který zasáhne desku po přihrávce – 0,5 bodu

Body se sčítají v každé rozehře a podle tohoto součtu pak získáme následující hodnocení.

Hráč:

  1. 1.      bojovný – 3 a více bodů               = 30 bodů
  2. 2.      aktivní – 2,5 – 1,5 bodu                = 20 bodů
  3. 3.      zapojený do hry – 1 – 0,5 bodu   = 10 bodů
  4. 4.      pasivní 0 bodů                               = 0 bodů

Pokud se ve hře vyskytnou dva i více žáků, kteří mají jednoznačně nejvyšší aktivitu (bojovnost), zařadí se do hry ještě jednou, ale do jiného družstva.

 

9. Házení a chytání – ovládání míče (samostatný test)           

Trenér stojí 8 – 10 m před testovaným a nahazuje mu volejbalový míč různými směry, různou prudkostí i různě vysokým obloukem. Testovaný vybíhá, míč chytá a odhazuje jej jednoruč zpět na trenéra. Hodnotí se známkou 1 – 5.

U tohoto testu je důležité, aby hodnocení u všech žáků prováděl jeden trenér, neboť se jedná o subjektivní hodnocení.

Při následném hodnocení výkonu v jednotlivých testech vycházíme z bodové stupnice sestavené pomocí výpočtu dle vzorce pro T-skore, která nám umožňuje převést různé hodnoty na jednotnou bodovou stupnici. Jako podklady pro výpočet jsme použili dlouholeté výsledky testů prováděných ve volejbalovém oddíle TJ Vysoké školy Praha – později SK Lužiny pro kategorii chlapců. U děvčat se nám nepodařilo získat spolehlivé a dlouhodobé hodnoty, ze kterých by se mohly body T-skore vypočítat. Domníváme se ale, že kromě tělesné výšky a dosahu lze tuto bodovou stupnici použít i u děvčat. Bodové hodnoty u nich budou nižší, avšak pro porovnání výsledků testů to nemusí vadit. Výška děvčat ve věku 9 a 10 let bude o něco větší (hledisko vývojové).

Validita a spolehlivost testů byla ověřována v diplomových pracích posluchačů Fakulty tělesné výchovy Univerzity Karlovy.

Výše uvedenou baterii testů uvádíme a doporučujeme jako příklad. Každý trenér si může na základě vlastních vědomostí a zkušeností sestavit a používat jiné – podobné baterie, které budou odpovídat situaci, ve které on trénuje a pracuje.

 

3. Zpracování výsledků

Při zpracování výsledků začneme součtem bodů v testech 1 – 8 a následně můžeme sestavit pořadí jednotlivých uchazečů. Dále provedeme prognózu tělesné výšky testovaného v době dospělosti a podle výšky rodičů. Údaje ještě doplníme výpočtem Hirotova indexu. Tyto hodnoty nám umožní stanovit pořadí jednotlivých uchazečů výběru.

 

4. Výběr adeptů         

K výběru použijeme celkové hodnoty bodů, které každý z nich získal. V úvahu vezmeme dále prognózu tělesné výšky a hodnotu Hirotova indexu. Zde můžeme vycházet z prostého pořadí v těchto dvou ukazatelích nebo k nim pouze přihlédnout a stanovit jejich význam dle vlastního názoru. V úvahu bereme i výsledek subjektivního hodnocení ovládání míče žákem, které může mít značný význam v následné tréninkové činnosti. Doporučujeme klást větší význam hodnocení bojovnosti, i když je již zahrnuta v celkovém bodovém hodnocení.

Formulář na vyhodnocení výsledků viz příloha 2.

Příloha 2

Osobní list hráče

 

Jméno........................................................................datum nar.................................................

start.číslo.............................

 

Somatické údaje:

Těl.výška..............cm............. T Body............cm ..............T Body..................  Součet T

 

                            ...................... dosah

 

 

Hmotnost................kg               Výška rodičů:   otec..................matka..................

 

Testování:

Skok z místa  .............................. cm                        ........................T Body

Hod míčem    ...............................m                         .........................T Body

Rychlost      ...............................                              ........................ T Body

BKK           ................................                             .........................T Body         

Bojovnost  ..............................     body                   .... ..................  T Body

 

                                                                                      .....................Součet T

 

Poznámky vpisujte k testům

Hodnocení:.......................................................................................................

                                   Kategorie dle tabulky...................................................

 

ANO                  V y b r á n            NE

 

Zatrhnout vhodné

 

Při výběru je vhodné preferovat ještě jedno hledisko. Spočívá v zařazení do přípravek dětí současných i bývalých volejbalistů i přesto, že dosáhli průměrného výsledku. Věříme v „kouzlo genů“ a ve skutečnost, že rodiče tomuto chlapci či dívce vytvoří co možná nejlepší podmínky pro absolvování tréninku a všeho ostatního co s touto činností souvisí.

Na základě celkového hodnocení provedeme výběr těch nejlepších. Pokud se přihlásí větší počet adeptů, je možné vybrat 40 – 60 nejlepších, které zařadíme do dvou přípravek.

 

5. Trénink ve dvou  přípravkách   

Ve dvou přípravkách absolvují adepti volejbalu trénink po dobu dvou měsíců dvakrát týdně. Cílem tréninku v tomto období bude dále poznávat předpoklady adepta pro volejbal. Výběrové řízení nemusí tyto předpoklady vždy přesně odhadnout. Obsahem tréninku jsou především prostředky všeobecné kondiční přípravy (rozvoj komplexu pohybových schopností) a dále cvičení a průpravné hry, která vytvářejí herní dovednosti potřebné pro volejbal – ovládání míče (házení, chytání, kopání, různé driblování apod.).

Z vlastní zkušenosti doporučujeme zařadit i počáteční etapu nácviku odbití obouruč vrchem, spodem i podání, i když samozřejmě spíše formou informační. Při tomto krátkém nácviku se nám relativně dobře ukáže, jakou mají adepti schopnost učit se základním způsobům odbití tak důležitým pro volejbal. Při tréninku v přípravkách se nám do jisté míry ukážou i psychické vlastnosti – např. bojovnost, vůle po vítězství, soustředěnost, charakter, vztah ke kolektivu apod.             

 

6.  Zúžení přípravek na jednu s počtem  25 - 30 žáků

Kritériem výběru je obvykle hodnocení trenéra, který přípravku vedl, nebo šéftrenéra mládeže, který by měl většinu tréninků v přípravkách (střídavě u jedné a druhé) absolvovat a své názory konzultovat s trenéry, kteří přípravky vedli. Na opakování testů z prvotního výběru není čas. Dalším důvodem k jejich vynechání je to, že v tak krátké době by pravděpodobně nedošlo k významným změnám ve výkonech v testech. Ideální by zřejmě bylo nechat obě přípravky se sníženým počtem žáků na 20 a s nimi absolvovat první rok tréninku v přípravkách. Tuto možnost můžeme však realizovat jen velmi obtížně. Narážíme na problém s tréninkovými prostory i s trenéry.

 

7. Zahájení první fáze tréninku – 1. rok volejbalové přípravky (září).

V září se zahájí trénink prvního roku volejbalové přípravky. Tím se realizuje další etapa výběru talentů. Jejím cílem je vytvořit základy všeobecného rozvoje a pohybových (herních) dovedností.

 

Poznámka:K prvnímu roku přípravky bychom chtěli upozornit na důležitou věc, která platí i pro následující léta tréninku. Výběr talentů pro volejbal je dlouhodobý proces, který však nemůže být uzavřený. Přípravky či později družstva různých kategorií je vhodné doplňovat dalšími hráči, kteří neprošli sítí našeho výběru. Je úplně jedno, odkud přijdou a kolik mají odtrénováno. Již mnohokrát se vyskytl případ, kdy do oddílu přišel hráč, který nikde nehrál, či provozoval volejbal jen rekreačně a po určité době patřil k nejlepším.

 

                                                            Autor PhDr R. Vorálek, Ph.D.

 

 

V textu jsou použity informace z připravované knihy „Trénink volejbalu“ autorů Buchtel J., Ejem M. a Vorálek R.