1. 4. 2010 Bowling

                      Bowlingový turnaj Michala Kadlece, on platil, já makal a vy jste se, doufám, bavili, se hrál ve čtvrtek 1. dubna. Atmosféra byla napjatá, bylo vidět, že vítězství v turnaji je Vám nade vše. A teď tu o Perníkové chaloupce. Byly jednou dvě děti, Jeníček a Mařenka..... Ono to bylo tak, že každý hrál za každého, když někdo chyběl (třeba i víc než polovinu turnaje) nešlo to poznat, protože za něho hrál nenápadně někdo jiný. Na to jsem přišel až ve chvíli, když na jméno Petra Kabakčieová hrál vousatý chlap. Nikomu to však nevadilo, prostě atmosféra náramná. Klidně tedy můžu začít tím, že vyhrál Jiří Němec, který měl i nejvyšší nához. Normálně se ceny sčítají, my je chtěli odečítat. Pak nám ale bylo Jirky líto, protože by nedostal nic, takže jsme mu jednu cenu dali. Na prvním snímku vidíte vlevo Jirku Němce, vpravo je dárkový balík a za ním skromně stojící Michal Kadlec. Po třetí hře byl na prvním místě Jiří Růžička, který skončil nakonec druhý a třetí byl skromný Michal. V poslední hře šel hrát Michal proti Gabriele Horákové. Vítěz tohoto souboje si ke svému výkonu přičítal dvanáct bodů, šlo zkrátka o hodně. Apeloval jsem na Michala, že nechat vyhrát dámu je noblesa. Ta to odmítla s tím, že vítězství mezi ženami má jisté, takže je to jedno. Já zjistil při pohledu na výsledky že to nějak tak bude a věnoval jsem se zbytku peletonu. Michal hodil 159 bodů, Gábinu porazil a skončil na třetím místě. Pak ale šla hrát druhá runda a v ní Marta Holická. Ta hodit v osmém frejmu strajk, místo devět a nula, tak skončila možná třetí a byla by samozřejmě nejlepší ženou. Řeknete si, hodit strajk, ale proč by to měla dělat. Ona měla v té hře strajků asi šest, což byl poslední napínavý moment turnaje. Turnaj hrálo třicet jedna borců (nejdřív jsem nevěděl, zda byli všichni borci, ale teď už to vím určitě). Tento počet způsobil, že v každé rundě hrál na osmé dráze hráč sám. Bylo to jako samotka a ve druhé rundě potkala Vladimíra Kutlvašera. Hra na samotce mu  prospěla tak, že se dostal až do lepší poloviny turnaje. Cen bylo opět jako máku. Tři měly být za výkony, jedna pro vítěze turnaje mužů, jedna pro ženy a jedna pro nejvyšší nához. Protože nejvyšší nához měl vítěz, přihodili jsme jeho cenu k ostatním a losovalo se. Že byla radost z cen vylosovaných stejná, jako z cen vybojovaných, je vidět z třetího snímku, na kterém je zástupce výherců z tomboly. Turnaj se odehrál v duchu přátelském, což při přístupu, jak jsem jej popisoval výše, ani nemohlo být jinak. Nebylo důležité zvítězit, ale přežít. A to se všem podařilo bez problémů. Což by mohla být poslední věta sklerotického komentáře. Vím, že mě to neomlouvá, ale měl jsem v tom týdnu pět turnajů během čtyř dnů, takže při mém věku a stavu paměti u většiny vět jen odhaduji, že by měly patřit k turnaji, ke kterému je připisuji. Děkuji za pochopení a přeji s Michalem Kadlecem všem, včetně Michala Kadlece, příjemné prožití všeho, co budete prožívat.  Z. Barvínek.